Shooting For BLANCO Fashion // MADRID

02:13



Ve středu jsem měla první práci. Docela mě pobavilo, že tento job jsem získala z úplně prvního castingu, který jsem v Madridu absolvovala. Samotný casting vypadal tak, že jsem přišla do stuida, pozdravila se s klienty, ukázala jsem jim book a dala compositku (karta, kde máte 2-4 fotografie, míry, jméno a kontakt na agenturu). Ti mě pak nechali vyzkoušet jeden outfit, ve které jsem nafotila pár fotek ve stylu, jak by asi probíhalo samotné focení - čili zepředu, zezadu, profily a poté pózy a chůze. Celý casting netrval déle než 5 minut, všichni byli milí... a to jsou tady všichni, takže když se mě potom bookerka ptala "how was the casting for Blanco", nemohla jsem jí říct nic konkrétnějšího, než jen, že to bylo "fine". Bookerka mi jen večer napsala, že jsem se prý v Blanco líbila, ale nic více - tedy, zda-li job dostanu, jsem se nedozvěděla.
O to více mě pak potěšilo, když mi v pondělí následujícího týdne přišla sms zpráva (tedy až skoro za celý týden), že jsem "confirmed" a ať jsem ve středu v 9 hodin ráno v jejich studiu. 
Na stránkách jsem si našla e-shop této značky a byla jsem nadšená z toho, pro koho fotím, protože oblečení této značky se mně samotné moc líbí (něco ve stylu Pull&Bear či Bershka). Tato značka je v ČR bohužel nedostupná, ale ve Španělsku je Blanco fashion poměrně známý brand a pobočku obchode lze najít i v jiných zemích než je Španělsko.





Ve středu ráno jsem v 8.30 vyrazila z apartmánu pěšky do ateliéru Blanco fashion. Na místě jsem se se všemi přivítala a za chvíli už jsem seděla u velkého zrcadla (takového toho jak má kolem sebe žárovky, haha) a byla v péči make-up artisty. Musím se vám svěřit - byla jsem dost nervózní, jak "štáb" zareaguje na můj nový doplněk - a sice s prominutím obří beďar na bradě, co mi vyrašil. I když se to zdá jako banalita, na castingu jsem měla pleť čistou a to byl asi také jeden z důvodů, proč si mě klienti vybrali. On totiž jeden takový pupínek při focení lookbooku na webové stránky může způsobit to, že při 50 outfitech se kvůli "jednomu hloupému beďaru" bude muset každá fotka retušovat, což je samozřejmě práce navíc... a nikdo o práci navíc nestojí. Cestou do studia se mi hlavou honily scénáře, jako že na mě klienti budou nepříjemní, nebo že mě pošlou domů, budou si stěžovat bookerce, že jim posílají modelku se špatnou pletí a já nevím co.
Když jsem se tedy omluvila make-up artistovy a koordinátorce se slovy: "I'am sorry I have this guy here", a ukázala na pupínek, make-up artista se zasmál a řekl "is it you best friend?" koordinátorka nad tím mávla rukou a řekla "don't worry, no problem" a tím jsme problém smetli ze stolu. No, nevím, jak se na to tvářil pak ten retušující fotograf, ale spoléhám na to, že měl určitě taky někdy beďar, a ví, že jsem si ho nepřičarovala naschvál... 

-(omlouvám se za povrchní vsuvku, nejde o život, jde jen o pupínek, ale koho by třeba trápil podobný problém - snad jsem ho uklidnila, že i "modelíny" můžou mít pupínky a snad jsem vás i trochu pobavila, ehm)-

Líčení se mi líbilo. Měla v podstatě jen make-up s trochou tvářenky, řasenku a balzám na rty - důraz kladen na jemnost a přirozenost, hurá!  Za celou dobu focení jsem vystřídala tři účesy: drdol, rozpuštěné vlasy a pak rozpuštěné vlasy s pár vpletenými copánky.
Okolo 10 am jsem se přesunula na plac a začalo fotit. Nejprve mi jedna paní dala outfit a pomohla do šatů, poté jsem se šla ukázat celému štábu, kde se případně celý look doladil. Následně jsem si stoupla na plac, před bílé plátno, kde mi make-up upravil vlasy a zkontroloval make-up. Poté už začala práce fotografa. Zepředu, zezadu, pózy, deatily... a stále dokola, s jinými outfity. 
Okolo 1 pm jsme šli jako celý tým na oběd - na pravou španělskou Paellu! Kvůli mě dokonce objednali vegetariánskou verzi. Všichni byli moc milí,  bouhužel plynně Anglicky uměli jen dva lidé z celého týmu, a tak 90% konverzace u stolu probíhala ve španělštině. Snažila jsem se tak alespoň oposlouchat španělskou výslovnost (neboť já tu každé ráno válčím s první lekcí z učebnice španělštiny pro samouky). Po obědě byla každému ještě přidělena káva -  a moc milé bylo, když se mě koordinátorka zeptala, zda-li nechci zabalit zbytek paelly, co se nedojedl -  ať si dám ještě k večeři nebo dám ochutnat spolubydlícím. Tak jsem samozřejmě kývla! :-)
Odpoledne jsme dofotili zbylé outfity a se vším jsme byli hotovi asi okolo půl paté. Klienti byli z fotek nadšení (alespoň tak vypadali), a tak jsme se rozešli s úsměvy na rtech. Milé bylo, že mě všichni "olíbali" na rozloučenou, jak je španělským zvykem.

Domů jsem šla spokojená, natěšená na nové fotky a paellu k večeři. Až budou fotky hotové, určitě se o ně podělím! 
Jediné, čeho se teď trochu bojím je, jak to bude s další prací - castingy totiž skoro nemáme. Ale můžete mi držet palce! :-)

S pusou plnou paelly
Johanka



You Might Also Like

1 comments

  1. Super! Gratuluji k první práci.. a ten pupínkový příběh mě pobavil. Připomíná mi to moje naprosto rozškrábané ruce od kočky na fashion weeku :( hrůza, děs :D

    ReplyDelete

Popular Posts

Like us on Facebook

Youtube Channel